Ukolébavka

Mlho, neber mi můj sen
býti bdělým člověkem
bdělým ke snům, říci jim
že jsem jejich podsvětím.

Mlho, hasneš v paprscích
země nemá žádný tvar
luny světlo je tvůj dar
žízeň hory, slunce smích.

Mlho, loupíš dnům svůj žár
a přesto tak neviná
jako vánek, který vál
od hlavy až do klína.

Mlho, jaro je tvůj klín
a vánkem má písnička
tvoje třpytky jsou má hra
stín a jiskra jeden rým.

Mlho, už jdi snít, už sni.