Pod deštníky krčí dlouhé krky,
kapky jim bubnují na paraplíčka.
V kalužích si jejich skvrny tančí
jako konfety na hladině času.
Když prší, žirafy nosí galoše
a elegantně překračují louže.
Jejich stíny se natahují k mrakům
jak pohyblivé majáky v šeru.
Občas některá natáhne svůj krk
až nad bouřková mračna, aby zjistila,
kdy už konečně přestane pršet.
A pak si všechny vyklepou své skvrny
jak hvězdy zpátky na své místo
a čekají na další déšť
.
.
Takhle jsem nad žirafou nikdy nepřemýšlel, děkuji za rozšíření obzoru :-)
05.12.2024 22:13:54 | Gaspi03
Tahle je tak krásně žirafí:-)
Já myslím, že o těchhle dámách s dlouhým krkem ještě nikdo tak hezky a zajímavě nepsal:-)
Děkuju, bylo moc fajn tohle číst, takovej vnitřní úsměv z toho...a aby ne, vždyť žirafí galoše jsou bezva, určitě:-)*
05.12.2024 20:20:39 | cappuccinogirl
a já si myslím odjakživa
že jsem v minulém životě žirafa byla :)
chybí mi ta výška, elegance, síla
a možná nádhera těch očí - jak to bývá
05.12.2024 07:38:35 | šuměnka
Jsou šik za každého počasí, takže určitě ano. :-) Děkuju za milé veršování. :-)
05.12.2024 15:37:54 | Ywach
Jako děcku mi ve Dvoře Ktálové oňuchala žirafa deštník...vážně :)
Žirafy jsou skvělé.
Ráda jsem četla.
05.12.2024 07:09:21 | Anfádis
Juu, takové milé překvapení, to nevymyslíš. :-) Asi byla zvědavá. My jsme krmili rejnoky v ZOO ve Zlíně, plavali si tam jak malí dráčkové, vážně jako by měli křídla. :-) A ten první kontakt a dotek.. nepopsatelné. Děkuju za návštěvu. :-)
05.12.2024 15:30:38 | Ywach