měsíční vlci
přecházejí
po tenké hraně
mezi světlem
a tmou
***
jejich stíny
jsou tiché housle
které hrají
melodii
bez jediné noty
***
hvězdy sledují
jejich běh
jako rozsypaná
slova básně
v bílé knize
sněhu
***
jejich dech
je severní vítr
který hladí
zimní hřívu
šerem
***
divočina hoří
v jejich očích
jako zlaté svíčky
v temné kapli
noci
***
jejich vytí
kreslí spirály
do prázdnoty
jako první básník
píšící hvězdami
Wow...
kniha sněhu, v ní
vlci tajemní
a oči planou zlatem svíc...
ne, od básně já v téhle chvíli nechci víc:-)))
Je skvělá*
07.12.2024 16:56:20 | cappuccinogirl
Vlci jsou ti zřejmě blízcí ;-)
Je to tak poklidné a přitom divokostí vonící... díky za noc i hezké ráno s vlky :-)
07.12.2024 08:05:34 | Rafinka
děkuji Ti, milá Rafinko. A Tobě určité orlové kroužící nad řetězci hor. :-)
07.12.2024 08:24:36 | Ywach
já mám vlky na obrazech v domě - strážci prostoru
:) - tenhle styl ti teda fakt sedí a pro mne je svěží a úžasný
díky!
07.12.2024 07:51:07 | šuměnka
já mám vlky na pozadí obrazovky
07.12.2024 07:43:32 | poslední mezi prvními