Odejít...

Odejít...

Po špičkách
s tajeným dechem
pod širou oblohou snění
odejdu
aby se Tvá ruka
až se vzbudím
otevřela přede mnou jako svítání
a Tys byla volná...

V osamění ticho na rty políbit
toulat se
zabloudit...
Autor RadekČ, 07.12.2024
Přečteno 55x
Tipy 26
Poslední tipující: ukrytá v máku, Lexi, IronDodo, mkinka, Jan Kacíř, jort1, nehledaná, Iva Husárková, cappuccinogirl, Veru, ...
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

báseň je krásna a plná tajomnej krásy, zároveň i melancholická a poetická

08.12.2024 18:41:36 | IronDodo

líbí

Děkuji za Tvůj krásný komentář...

09.12.2024 15:51:49 | RadekČ

líbí

Nádherná, je mini, ale nese těch emocí, až lapám po dechu*

07.12.2024 23:33:17 | cappuccinogirl

líbí

Taková emoce z básně mě těší, děkuji...

09.12.2024 15:50:58 | RadekČ

líbí

Krásné...

07.12.2024 20:14:34 | Rafinka

líbí

Děkuji...

09.12.2024 15:50:17 | RadekČ

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel