Jde blázen světem tiše,
vystrčí občas hlavu že své skrýše.
Jde ale neví kam.
Unavená chůze
klam života, kolem poletuje sníh
jít na tu horu sám, prý je skoro hřích.
Vystřídá levá pravou zas a znova,
mráz, vítr houká jako sova
Pak ticho, mír a klid.
Tak tiše dá se snít
tam nebudou lidi, bolest a zmar
Nikdo ven psa by nevyhnal,
sám v horách šel zdolat zmar.