střepy

tříšť lesklých vteřin

v některé věřím

a v jiné zase ne

stalo se zvykem

obvyklým trikem

mít oči přivřené

vidět jen zlomky

snad nevědomky

rukama cítit svět

po každém pádu

do světa hadů

znovu se vrátit zpět

proč však a k čemu

že by svůj k svému

pro palce vztyčené?

uvidím příště

přijde to jistě

řeknu si Ale ne...