Ptáci

kráčíš černá obalená tmou
a sametově křičíš voláš o pomoc
ztrouchnivělé stromy se naklánějí a naslouchají tvé bolesti
někteří tě chtějí potopit
někteří tě chtějí mít
někteří tě chtějí ochránit
a není to jedno
není to jedno

u potoka kde neustále prší se dotýkáš pohledem hladiny
a ve víru toho ticha se snášíš pomalu k zemi
jako ty podzimní listy
uschlé jarní naděje
nikdo tě nechce
ale všichni tě chtějí -
nemůže to být jedno
ale asi je

- ničit


a lidi jako jsi ty to nikdy nepochopí
připadá jim že ten kdo jim hodí záchranný kruh
je zrádce a ten kdo je zachrání před utonutím
je nakonec stejně jednou zastřelí

takový svět vidíš ty
a já tě musím opatrovat
i když je ti to jedno
a vzdáváš se pokaždé tak brzy

není mi to jedno
žádný potok ani stromy ani ptáci
odlétající do teplých krajin