Lepší, šťastnější, opilejší

do práce jezdíš malým vínovým autem
schováváš se za volantem
a pak v práci zaléváš své umělé květiny
hnusnou vyčpělou vodou
kterou jsem pro tebe pil
protože jsem myslel že se ti tak zalíbím




všechno je už v prdeli tak to pojďme oslavit
připijme na další pády vzhůru a propasti
které nás teprve čekají
byli jsme šťastní proč už nejsme?

protože teď je všechno v hajzlu a protože víme že kdysi všechno v hajzlu nebylo
v kabině je nás nějak moc a mačkáme se tlačíme se jeden na druhého
předstíráme že se bavíme ale všichni víme že nic nevíme
a že je už dávno všechno v prdeli
já jsem už dávno přestal být sám sebou
a vy?


až se jednou proberu z téhle noční můry
budu zase mladý krásný nadějný a šťastný
jenže já už se vlastně znovu nikdy nenarodím


zabráníš mi vstát z mrtvých a proč se vlastně snažím nebýt opilý
na večírků opilců?

všichni se smějí tak se budeme smát taky
něco zapadne jako nic a něco drhne
ale pořád ještě jsme
tak buďme

každý to dělá jinak
a každý po svém
























sedím na stromě a na mostě projíždějí všemožné automobily
dole po chodníku chodí lidé a je jich tak moc
že splývají jeden v druhého
a je mi to jedno
jsem vysoko na stromě a to co je dole se mě netýká
sedím a dívám se do dálky tam kde blikají světla
a říkám si jestli i tam nesedí někdo na stromě nad mostem
a nedívá se mým směrem
cítím se tak osamělě
a dnes to nebylo jiné
žádné velryby upletené z představ a hvězd
nikdy nezachrání
co velrybolovci
napáchali v temných zákoutích mysli
ztracené duše
a co teprve zítra
ale je mi to už všechno jedno
protože
sedím
na
stromě
vysoko
nad životem
který normálně zkouším žít
ale vůbec mi to nejde






myslel jsem že tě mám rád
a taky jsem myslel že mě máš ráda ty
ale měli jsme jen rádi
naše představy o tom druhém
a zalévali jsme každý svoje dávno mrtvé květiny
v plastovém květináči

dny nám zřejmě došly
a zůstaly jen noci
noci plné nejistoty a čistých krásných
falešně nadějných hvězd
kdy zase přijde ráno
a přijde vůbec ještě někdy?