V zakouřené hospodě na předměstí
kde se scházejí poražení
sedí bývalý šampión
s rukama těžkýma od piva a smutku
Disk prodal včera
aby měl na chleba a na rundu
pro kamarády z fabriky
co taky něco ztratili
Venku pochodují
v černých košilích
a on ví že doba bronzových soch
končí pod okovanými botami
Točí cigaretou v popelníku
krouživým pohybem atleta
zatímco rádio chrlí
zprávy o nových pořádcích
A ve výloze zastavárny
mezi hákovými kříži
leží jeho poslední hod
za dva tisíce marnost
Smutné, silné, syrově poetické... ST-ostatně jako vždy :-)
15.12.2024 16:32:11 | LaBruja
děkuju za shovívavost u této tíživé básničky, kde jsem trochu váhal.. :-)
15.12.2024 17:16:10 | Ywach
Ou...Au*
13.12.2024 20:48:10 | cappuccinogirl
děkuju za trefnost.. ještě bych tam tiše přidal nějaké citoslovce hlubokého tónu, co rezonuje mezi lidmi, kteří sdílejí těžké chvíle, jen mne žádné nenapadá.. Věřím, že taková přátelství, ukutá ohněm a společnými strastmi, nic nerozdělí.
14.12.2024 01:24:51 | Ywach
Líbí se mi poezie s příběhem, třeba smutným. :-))
13.12.2024 12:30:41 | Kan
Pro příběhy, ať už smutné, nebo ne, jsem vždycky všemi deseti. Díky za návštěvu. :-)
14.12.2024 01:25:50 | Ywach
Byla to zlá doba. Díky za skvělé počtení i malé zamyšlení.
13.12.2024 09:00:53 | Rafinka
Děkuju já, Rafinko, jestli básnička něco předala. Ten příběh ke mně přišel sám..
13.12.2024 09:54:56 | Ywach