vím

vím vlastně vůbec

kdo jsem já

když každý den 

mám jiné jméno

v mozkových plenách

zataženo

zas jiný sen se mi 

dnes zdá

 

a kdo jsi ty

měl bych tě znát

ty oči

slova jako nože

na jazyk dere se mi 

Bože

to řekl jsem už

mnohokrát

 

nic neděje se

jako dřív

neopakuji

stejné chyby

někdy se vracím

jak jsem slíbil

do časů

kdy jsem býval živ

 

pak na poli svých

váhání

odpustím strachu

jeho ach

až minulé 

proměním v prach

vítr dál hvízdá

po stráních