Na břehu moře roste dětský sen
věže a cimbuří z mokrého písku
Malé dlaně tvarují hradby času
které vydrží jen do přílivu
Mušle zdobí křehké balkóny
racek přistává na nejvyšší věži
V příkopech se třpytí mořská voda
jako tekuté stříbro vzpomínek
První vlna olizuje základy
a s každým přílivem mizí kousek
toho, co bylo před okamžikem
Večer zůstane jen vlhký písek
a v něm otisk dětských prstů
lehký jak stopa motýlích křídel
Sny staví hrady z písku
a dětské - asi ty nejkrásnější
Otisk je potřeba, aby se vědělo
že cosi už tu stálo - za to:-)))*
14.12.2024 23:02:27 | cappuccinogirl
pomíjivá je krása života jinde i tady
a děti to vědí - a vůbec jim to nevadí
proto tak staví a bourají rády
proto si v světě svém s ledasčím poradí :)*
14.12.2024 09:03:50 | šuměnka
Už to vidím, byť jsem zrovna otevřela oči a po ránu s radostí navštívila ten fajnej hrad i jeho zříceninu ;-)
Moc hezkyy!
14.12.2024 08:26:12 | Rafinka
tak to mám velkou radost, Rafinko, že sis to tam tak hezky prohlédla. Děkuju. :-)
14.12.2024 10:30:19 | Ywach
to jsem zažil na Mácháči. :-)
14.12.2024 07:59:37 | poslední mezi prvními