Já zkouším to den co den
A stejně je to bludný sen
I já vidím světa světlo
Kde je však to známé teplo?
Vždyť jsem člověk s horkou krví
Tak proč mě její tváře studí?
Proč cítím ten chladný dech
Když ji vidím ve svých snech?
Proč jdu zemí krápníků
Ledových památníků?
Proč je tu jen modrá zář?
Proč znám jen měsíce tvář?
Proč se stala noc mým dnem?
Kdo já teda vlastně jsem?
Komu patří kroky mé?
Jenž jsou sněhem zaváté
Má maska slunce temně padá
Zbyla jen tvář křišťálová
Krásně hladká bez citu
Zamrzá srdce potichu
Proč bych si měl stále lhát?
Ledový trůn mám jen rád
Mám jen v sobě zbytky lidství
Drcené mrazivou pěstí
Jen děsů polární zář
Osvětlí mou pravou tvář