Potkal jsem starého básníka,
na hlavě tvrďák a na nose cvikr měl.
Chudobou jeho kabát naříká,
on, však, se, za to nestyděl.
S jeho básněmi já prožil mládí:
kolik lásky a života v nich bylo.
Zůstal jim věrný, život nepodvádí:
ty básně jsou, jen to, co mu zbylo.
Častokrát jsem potkal jej na ulici,
s hůlčičkou si pomalu vykračoval.
S pohledem veselým, růžových lící:
tak jsem si dlouho jej pamatoval.