vždyť než začnou růst pampelišky
– řekla hlasem
sraženého květu –
přestaneš se mnou spát
stála před ním zimničně nahá
a jako by se dívala na obraz jara
slzavýma očima ho zvala
bez pohybu
do nekonečné zimy
kde není třeba bát se
příchozího jara
vždyť než začnou růst pampelišky
– řekla hlasem
sraženého květu –
může přijít lavina