Otázka paměti

.

Ahoj,nazdar,sbohem
koukám na dno, bahno
hrabat se nahoru, vidět slunce
chytat na udici velké sumce
počítat se skokem, když se rozhodnu
- skočit a letět volným pádem
pořád vidím to podivný nebe
možná tebe jak tam stojíš...
voláš do bezedný propasti
a jen kolem echa

Les, je hustý pro mé myšlenky konce
každý bludný kořen je simulace
obraz v obraze a čip v hlavě
velký medvěd nespí jen čeká
čas je živý dá se tvarovat...

Kde asi žijí Noxové , skryté brány
živá síla , kolem

Mezi světlem a tmou
nepřítel uvnitř

to nejhorší osamění je nevědět kdo jsi


.

Nic nevědět...
je konec jedné éry, Les se uzavřel
chci potkat...














sebe?