prasklá struna kytarová

na stole
leží stočená
jak čas
mezi notami

v jejím kovovém těle
zůstaly otisky prstů
a nedokončený akord
ztrácí se
v prachu na parapetu

prázdné místo
na hmatníku
studí
jak opuštěné hnízdo
v prosinci

pod vrstvou ticha
dřímají
všechny písně
které mohla zahrát
kdybych byl pozornější

ve vzduchu visí
ozvěna
posledního tónu
zatímco večer
padá do pokoje
jak unavený hudebník

~

v prázdném pokoji
leží stříbrná spirála
jako spadlý vlas