těžký, strašně těžký stopy dní
víš, že z nebe soucit nehrozí
a v těch stopách bláto solidní
svět ve stavu blízkém korozi
dívám se, jak čas běží jen tak
jako kůň na Velké zahrádky
doba dozrála už na zázrak
a my jsme jen zralí na hádky
sněží, no a z věží zvony zní
nebe se zas předvádí, co zná
o to tady běží, vážení
když tě tvoje máma nepozná
den jak den a v každém trochu hřmí
dole v díře nejsou koleje
ten, kdo zjistí, co vše se tu smí
prostě se z té moci pobleje