Chalupa na konci světa

.

 

 

 

Padající do hlubin

věčný stín co tě doprovází 

i on se jednou ztratí

Krev je jak inkoust tmavá

píšu ti tato pomíjivá slova

do písku co spláchne voda

 

Já..jsem to jen já

na jednom místê

kde se vše jen asi zdá

ztrácím se v labyrintu snů

v hlubině času, v stopách

 

Den je světlo, noc tma

na všem je odkaz

Cesta která má turistický značky

přesto snadno sejít z cesty

mám kompas a tvůj deník

jak přežít v džunglích života

Civilní ,jsem moc civilní a chladná?

 

Krev prý není voda

a rod je to co hledám

vlastně sama sebe v chaosu

surfovací prkno na největší vlnu

asi se zlomilo a hladina.....

zase je poklidná

jak pole vlčích máků

jak obloha než se zatáhla

 

Je dobrý vidět slunce

cítit že hřeje to je pro mě důležité

I to mít se kam zas vracet

třeba i k tobě a tvým dotekům

...tam u krbu s dobrou skotskou

kde je klid 

 

...je tu sních před chatou

a to je fajn vyšlapat stezku

cítit tu sílu horských duchů

nebát se , dýchat a jen tak existovat

 

 

Vo tom to tak nějak je

 

 

.