V usínajícím slunci
V průhledu temné chodby
vdechuji vůni zahrady
a tuším ostrolisté magnólie pod rozpadlou terasou
v trávě cestičky z cihel
koruna cypřiše se topí ve vzduchu
myrty a oleandry obklopují mechem zarůstající kašnu
smaragdová voda se třpytí
hustá průzračná tajemná
Není bez konce rozmluva tichá
ani bolest vířící v břiše
zatímco oči se vyptávají
hlasu který už nepromluví...
Přečteno 48x
Tipy 25
Poslední tipující: Sid, jort1, Sonador, cappuccinogirl, Ořešník, zase já, Ywach, Psavec, Ž.l.u.ť.á.k., RadoRoh, ...
Komentáře (6)
Komentujících (4)