JENOM SI PŘEDSTAV

představ  si 

podmořskou  ložnici

plnou  mileneckých  vraků

zadní  vrátka  vysazená  za  noci

úkladného  příšeří  práskajícího  bičem

servilní  tmy...

stával  jsem  často  po  krk  v  kalný  vodě

šplounající  vikslajvantovými  zázraky

vydřenými  ve  slohových  pracích  žactev

co  bohužel  se  bála  za  školu

a  tam  se  v  náhodných  spárováních

osahávat....

....a  co  já  teď  s  tím...

kebulí  vrážím  do  střepů  zrcadel

zhrzených  narcísků

v  puse  žmoulám  prsteníček

milenčiny  něhy  až  mi  tečou  sliny

a  taky  něco  jejích  spolykaných  slz

sám  tak  nejistý

uprostřed  drobků  světelných  let 

vzpomínání....

bylo  to  fakt  někdy  o  hubu

jinošských  krákorání

byť  jsem  býval  spíš  odtažitý

jako  buližník  překážející  na  cizích

Cestách...