Čekání na jaro

Čekání na jaro

Na chladné a prošedlé ulici 
pluje mlha a nehezky lepí sníh
a z těch dnů mě pálí na plicích 
a hlen melancholie se řine z nich.

A do toho potemnělého oparu 
komín tepláren přidává agonii, 
by doplnil tu nehezkou atmosféru
a dokončil znuděnou symfonii.

A Slunce se jako dobrá nálada ztrácí 
za neprostupným šedým oparem, 
který na rozbředlé silnice zvrací 
nekonečné pytle s nebeským odpadem. 

Na chladné a prošedlé ulici 
stojím a marně volám jaro,
aby zas přenastavilo moji palici,
aby zas vesele žít se dalo.