Bačkora sametová
na boku odevzdaně ležela
v dávném prachu perského koberce
opuštěná vila tiše mrazem úpěla, plakala
v trubkách rezavých písně dávnominula
rozpadla se bačkora vzpomínek plná
svědek babičky domácího života
jen tak si v prachu ležela
smutně nepotřebná
A bagry přijely
těžké koule staré zdi bořily
sklo oken řinčelo a snášel se sníh
studené lžíce jak ozubené šelmy železné
potrubí drsně lámaly, jen bezbranný křik
lomoz a sténání vily, co život ztratila
co život v ní vymřel navždycky
jen prababičky bačkora
pod sutí navždy sní
nikdy neobutá
věřím, že sní - a sen má sílu tvůrce
v něm hřeje nohy - babičce na nebeské hůrce :)
09.01.2025 10:32:23 | šuměnka
Rafinko, ta sametová bačkůrka by mohla vyprávět.. líbí se mi Tvoje nápady i když ty bagry mohly taky odvrčet jinam. Vrr. :-)
09.01.2025 05:58:20 | Ywach