Ztracený mezi řádky

Ztracený mezi řádky

Vykoupu se zde, v klidné říčce času,
než vzplane myšlenka, jako suchý troud.
Z chvostu hvězdy zřím nepopsanou krásu.
Nechť mě vpřed unáší silný bouřný proud.

Ztracen v myšlenkách, v procesu svého bytí,
se v oku bouře měním v kosmický prach.
Jsem jen pavouk vetkán ve snové sítí.
Tečka ve fresce pnoucí se po stěnách.

Mlč Sokrate! Jenž kážeš nitru mému.
V záři světů chtěl jsem, vonět k všemu.
Dokonalý verš, má jedinečnou krásu.

Ztracen mezi řádky hlasitě křičím.
Všanc dávám se, srdce dramatika ničím.
Nehledám víc než svou životní trasu.
Autor Proscriptus, 11.01.2025
Přečteno 106x
Tipy 11
Poslední tipující: Rozmarýna, cappuccinogirl, Iva Husárková, martinaV, Psavec, zase já, Bosorka9, mkinka
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Opakuješ rým v první a poslední strofě. Nejspíš úmyslně?
Forma je sonetová, ale obsah mi tak nepřipadá. Je dost patetický a drží pohromadě "silou vůle".
! Jež kážeš nitru mému. - JeNž

12.01.2025 10:40:55 | Gora

líbí

Děkuji za názor. Rým v první a poslední strofě se neopakuje za žádným konkrétním účelem. Opravu chyby rozhodně udělám. Jinak, vzhledem k tomu, za jakých okolností to kdysi vznikalo, jsem rád, že to alespoň nějak drží pohromadě. Ostatně, nikdo nemá povinnost to číst. :D

12.01.2025 11:57:04 | Proscriptus

© 2004 - 2025 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel