O SAMOTĚ

nevěřím ti samoto
ani na okamžik
nevěřím již tvému plíživému vábení
tys opuštěnější, než-li výraz tvého slova
jsi samota pozřena svým pouhým vyslovením
a já jsem vně tvého slova
mezi vším ostatním, jen ne v tobě
utekl jsem ti
veden dlaní svého syna
po cestě osvětlené jeho očima

daleko za námi teď supíš mezi domy
rozhlížíš se a plácáš svým lepkavým jazykem
po domovních dveří
ale žádné ti neotevírají

vyschneš, zemřeš, uhyneš
neb já ti utekl
veden dlaní svého syna