"Sněží..."
"Sněží..."
…pozoruji je, vždyť sedím tu sám.
A jen tak vzpomínám…”
Snad zítra neodejde zase…
…sníh bílý jako kopretina…
Budu dál sedět na terase.
Jedna vločka, druhá…
Každá jiná…
Vždy zastudí ty vločky malé
a rozpustí se v teplé dlani…
zmizí, jsou tak neskonalé…
umřou, teplem rozmrzají…
Sněží… lehké vločky padají na okapní rám…
pozoruji je… vždyť vzpomínku mám…
a nezapomínám…
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Takže pozor!!! Jde je pozorovat jinak než sám..! Ano jde to =( Váhal jsem - kam tuto básničku mám zařadit, ale nechtěl jsem ji ponížit a přidat ji do rubriky Láska... zklamání =( Jo... vybral sem pro ni špatné období... ale byla psána v tom dobrém ( Pokud si vzpomínáte - podzim roku 2006 nebyl nějak příznivý na sníh, ale přece tu byl. =) Jen chviličku.. ) Děkuji za komentáře... =) a děkuji za promazání...
12.04.2007 15:12:00 | infoneox
Je výborná. Možná bych ji čekla v jiném měsíci, ale to nemění její kvalitu. A Tvůj prožitek, který z toho silně cítím.
11.04.2007 18:26:00 | Gregy
vítej na literu:o)
rozmýšlel jsem se jak ocenit a nevěděl jsem zda, třeba si % nepřeješ :o) ale nakonec jsem dal 80 protže tu 70 není
no je to sice taková usedavá báseň, od něčeho nikam jen pozorování a vzpomínání, přesto nemůžu opomenout příjemné čtení :o)
no co mi opravdu vadilo byl 2. verš - ono nejde pozorovat vločky jinak než sám? a celkově se tam vždyt nehodí, ale piš piš
11.04.2007 18:19:00 | Pavel Kotrba