život mi běží
jako bych chodil pozpátku
z vysokejch věží
sněží mi čtvrtky do pátků
něco tu schází
možná jen další hodina
pochopím stěží
když složíš ruce do klína
tak pořád hledám
tu svoji cestu poslední
ta paní bledá
prý chodí, než se rozední
očima hází
koketa léty orvaná
třeba mi nedá
i to je možnost, propána
tak mi ta cesta
pod prsty zase uteče
zbytečná gesta
kde jsi to viděl, člověče
až přijde chvíle
která tě stejně nemine
osud tě ztrestá
za tu tvou drzost, jémine