Šustí, šumí, šeptá padající sníh
do snů často o saních.
Kde jsou doby,
kdy sáně kopečky sjely.
Další zimu musí Jihočeši
do vyšších poloh Šumavy.
Marně v mysli hledám na rybnících led.
obleva za oblevou je jako jed.
Bruslaři bruslí,
jen když se lidé ne příroda,
do toho pustí.
Na krytých kluzištích krouží nože
jak mazaný med.
Vane, visí, vtáhne
do ran Země noc.
V Bdění bědujme o pomoc.
NIKDY neběduje o pomoc!
(možná prosme nebesa - nic víc!)
každý z nás má svou vlastní SÍLU jako MOC
a každý, kdo se o ni připraví - jde vlastní tíži vstříc
18.01.2025 09:15:35 | šuměnka
Něco na tom bude, jak píšeš...tady jsem se snažil zachytit společnost, která se zmítá mezi eko aktivismem a přímým poškozování přírody. Jinak to šumění a šeptání jsem si podvědomě lehce od tebe vypůjčilll, působil tak na mě padající sníh v lese při stmívání, kdy už jsem spíš slyšel než viděl
18.01.2025 12:19:24 | KarMa