Na konci světa, kde nebývá nic,
jsou tam tvé sny, za nimi jdeš vstříc.
Tam Prázdnota vládne, chtivá a vášnivá,
na hlavě s korunou, paní to marnivá.
Každý tvůj sen poctivě prohlédne,
ze dna tvé propasti naději pozvedne.
Nechá ji rozběhnout, nechá tě doufat,
mávnutím proutku pak donutí zoufat.
Všem touhám tvým vždycky porozumí.
jak krutá vládkyně naději utlumí.
Na tobě je, aby ses pokusil vzdorovat,
aby ses nebál s tou Prázdnotou bojovat.
Věř, že všechny tvé sny mohou být skutečné,
že i uvnitř Prázdnoty dny bývají slunečné,
že nezkrotná naděje překoná úskalí,
že úsměv zlo zažene a světla svit odhalí.
Prázdnota zdánlivě je krutá v pohledech
ale není to tak! - má náruč otevřenou
všemu, co přijde - a naplní ji touhou ctěnou
a rozprostře jí příběh snů a citů dech :)
19.01.2025 11:32:26 | šuměnka
Je to tak, sestřičko, proti Prázdnotě je celá armáda bojovníků (úsměv, naděje,...), ale nemají šanci, dokud se my sami nepostavíme do čela a nevyrazíme do boje.
Napsala jsi to skvěle a trefilas - přímo na střed**
18.01.2025 21:34:32 | cappuccinogirl