V malbách zimy
na stromech
spatřuješ nevšední krásu
když sama v sobě
hledáš spásu
uprostřed tichých dní
A tak ve vděčnosti
kráčíš cestou laskavosti
a výzvy přijímáš
s nadhledem
protože věříš
ve svět plný lásky
V malbách zimy
nad obzorem
vybíráš si směr
rozoraným polem
a skrze mlhu
vstupuješ do světla
A někde uvnitř
ve svém nitru
cítíš nový závan
jarních zítřků
v nichž klíčí
další fáze bytí
věřím - že je - I ona věří
a lásku vidí u zádveří
i na pod mosty a na předměstí
ve všech těch, kdo ji umí nésti :)
19.01.2025 11:00:16 | šuměnka
Věřila,
ve svět plný lásky,
a bez nadsásky,
v malbách zimy,
hledala,
nevšední stíny,
a spásu uprosrřed tichých dní...
nevlídní,
byli pocity lásky,
co pokryly její vrásky,
závojem vděčnosti a laskavosti
a v malbách zimy,
zkouší zkoumat, jak to vidí jiní,
vstoupit do světla rozozaným polem,
nebo mlhou proniknout nad obzorem,
a v nitru jarních zítřků,
prozkoumat svou vlastní výšku:-)
18.01.2025 22:30:42 | Robin Marnolli