Vítr

Pod nebem tichým, modravým,
kde vítr šeptá nad javorem,
tam stromy tančí s obzorem,
a čas je vůní prchavým.

V poli se klaní zlatý klas,
slunce se koupe v rosy perlách,
v trávě si zpívá potok zřas,
svět září krásou v malých zrcadlech.

Ať člověk kráčí v kročejích svých,
však příroda mu dech vždy vezme,
je písní starou, pravdivou,
která v tichu srdce zazní nezměrně.