Všeptával ji teplo do drah vlasů
něžně hladil po tváři
jako když závany vloček
hýčkají bílé duny
Hvězdy na nebi tu jenom pro ně byly
a Měsíc tiše couval
jako by nechtěl rušit
tuhle vzácnou chvilku
Mráz schovával její slzy
svíral prsty na nohou
Ležela tu sama
v sněžném andělu
Šepot začal usínat
stejně jako ona
-a prsty na tváři
změnily se v rampouchy
stejně
jako ona
Dnes mám při čtení štěstí na pro mě neobrazivé obrazy, jako : závany vloček, sněžný anděl a tak podobně. Často používaná spojení trochu ztrácí na síle.
23.01.2025 07:02:06 | Matahaja