...

Bezmocí trhat si vlasy,
Vzpomínat na nevinné dětské časy.
Zmlátit se do bezvědomí,
se slovy, co zasloužím si.
Jen ať nikdo neslyší můj pláč,
At nikdo netuší, co jsem zač.

promítat si vše stále dokola,
ani spánek již není odměna,
Ve snech stále vracíš se zpět,
sním takto již několik let.

Kde láska s nenávistí splývá,
tam moje srdce dál se skrývá.
tam, kde nenávist se skoro nedělí od lásky,
narvu do sebe další prášky.

Nechat se týrat, trýznit,
v drápech duši svírat,
sama do sebe se uzavírat,
vědět kde jsem a stále se ztratit,
za vše platit, přestat odpírat, navždy se užírat.