První vločkou zmrazená

Víla jenž taje se sněhem
a k jaru se vrací v kvítcích
znovuzrození
by v létě
hřála se v kotouči svitu
těch hřejících vibrací
pozitivního dění
i za kuropění slz
by pak uschla s podzimem
a odlétala
větrem nesená
s první vločkou
zmrazená...

Jaro
léto
podzim
zima

Tiše tluče v mé obruče
slz
radosti i hrůz
a konec bude.....
smrt???

Objetím se vracím
dřív než vykrvácím
s doteky mých
hrůz

Ach melodie
návratů
rozmrznutí
a nové květy
rostou
v tvůj dar jenž
není podepsán
jen pro mě
je pro všechny dobré lidi

Není podepsán
že nechceš nic
jen
štěstí mý
měj se hezky a děkuji
naslyšenou