sen

jdu loukou

krajem plným vody

a nespoléhám na náhody

když čas mi karty rozdává  

stává se často lidem s vředy

že zapomenou na ohledy

těm zdravým se to

nestává

jdu časem

krajem bez paměti

lesy jsou plné suchých květin

jen smutek šustí po zemi

co se tu stalo? ptám se tiše

ticho, jen z korun stromů výše

povzdechl kdosi

zdá se mi