Země se točí, vesmír se rozpíná
kdo chce být unášen
na vlnách všedních dnů
a stále pomalu plout
po proudu neměnných banalit
a nechtíc se vymanit
ze zaběhlých pořádků
kde slunce vždy vstává
ve stejný čas a zapadá
kde země se netočí
a vesmír se nerozpíná
všechno jen na svém místě
nehybně a netknutě zůstává
ale nakonec zjistíš
že vlasy ti šednou
a tvoje tvář už není hladká
při rychlé chůzi po dechu lapá
a ze zbytků posledních sil
snažíš se nadechnout
a docházíš k prozření
že život je koloběh
a že smrt se neptá...