Když ses narodil

Když ses narodil

Když ses narodil
mluvil jsi jen ve verších
a tvé první slovo bylo „dno“
Pak ses podíval do nebe
které nemá hranice

Stál jsi tam
a tvůj stín
který se rýsoval na zdi domu za tebou
měl tvar koně
a stavěl se na zadní

Když jsi navždy odešel
pokojem se rozvoněla vůně trávy
a čerstvého sena

Nikdo si však tu dávnou chvíli nepamatoval
a tak ti dali vystavět kamenný pomník
jako člověku
Autor Duhová Rybička, 10.02.2025
Přečteno 82x
Tipy 25
Poslední tipující: kudlankaW, Jordliana, enigman, kozorožka, IronDodo, Pampalini, Rafinka, Ž.l.u.ť.á.k., Marten, cappuccinogirl, ...
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

někdo ano...

13.02.2025 13:26:01 | enigman

líbí

Tvá poezie je skvělá. Hodně nese, hodně dává*

10.02.2025 16:26:21 | cappuccinogirl

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel