šede dny

Jako by do mého srdce napad sníh
uvnitř je chlad,
i pod kůží
mě zebe,
žádná z knih
nemůže mi poradit,
když nevím-máš rád?
i malý princ
zapomněl na svou růži
proč zase pád,
když tě cítím tak blízko
nadosah?
jako bych žila v prokletí,
v čase co nemazlí se,
v čase kdy láska
zase mi uletí?
každý den je šedý
tak proč konečně
se neprolomí ledy
tak proč konečně
nežiju
proč cítím to napětí
i v době svítání
nechci loučeni
chci vítáni....
jen tvé oči
jen tvé ruce,
jen tvůj hlas
mohou
roztáhnout rolety
dát životu jas
Je tak těžké milovat
najít skutečný cit....
tak proč zbytečně se vzdalovat
proč vzdát ten boj,
tlukot srdce zas v nás nevzbudit
vzájemně se radovat
Tolik zbytečných ztrát
na cestě k poznáni
stačí jen se odhodlat...
nezůstat v prázdnotě
stát..
promin,
mé vyznání,
stydím se
pro své přiznáni,
ale pro lásku....
se budu bít...
nechci ji nechat znovu odejít..........
já vím,
že v nás
je ten plamínek
tak nechci si jen snít
nechci žít jen z pouhých vzpomínek
chci odčinit své chyby,
prosím každý den
odpust mi
čas nevrátím
minulost je pouhý sen
osud si s námi hrál
ted a tady
rozprostírá se život dál,
je to jen na nás
a já chci chránit...........

chci vedle tebe jít...
vedle tebe
v dobrém i zlém stát...
snídat tvůj úsměv
tvou chut
obědvat
dávat i brát............
i malý princ se vrátil...
a litoval času
co ztratil
a růže
svou pýchu
odevzdala pro lásku.....