Vina

Samotnou svou existencí
zabíjíš a ničíš
Každý krok se k tobě vrací
Nabíjíš a střílíš

Cítíš vinu za své bytí
Neschopný jsi jinak žít
Nevyhraješ nad leností
když to budeš jenom chtít

Mrtvá těla z minulosti
v noci věšíš na větev
Lámeš, drtíš změklé kosti
a ráno zvracíš jejich krev

Hanba mučí tvoje snění
Odvrácením říkáš “zahyň”
Výsměch žádat odpuštění
obyčejným slovem “promiň”

A stále slyšíš jejich řev…