Tělo a strom

v prostoru dutý strom stojí, 

Dutý však není,  dutinu tělo plní. 

Vrostlé to tělo,  či vrostlý je strom?

Kořeny nohy, stojí a přeci kráčí v dál 

Šumí vítr  oblohou barevné mraky plují. 

Svah dal se do pohybu,  zvolna kráčí stojící strom

V dáli na kostele  tam zvolna bronzový zní zvon.

Vypráví srdce, za hlasem strom, tělo jde.

Hlínou tiše kráčí i pluje, duje vítr ve větvích 

Kraj bičuje ledový ten déšť 

Kmenem stromů "hraje" smích.

☆