Lovec slabosti

Ozvěny minulosti jež neměl jsem slyšet
Promluví a naruší klid
Když venku nepřestane pršet
Všechen zkormoucen je lid

Temné zákoutí vlastní duše
Nejlepší přítel na útěku
Vlastní moc ani netuše
Vsak ihned zbaven úleku

Jak moc mi proudí žilami
Tak klid mi z nich vytéká
Boj s nadpozemskými silami
Z úkrytu mě vyláká

pak otveřu oči planoucí
Hned sežehnu svůj vztek
do černo-červené noci
Pravější než všichni proroci
A v nitru přeci vadnoucí
Vyrazím lovit svůj zármutek

Na okraji klesnu bez moci