Snivec

 

někdy mám sny tak velmi plaché

jindy jsou samá legrace   

často jak vztahy končí krachem

to když se spálí synapse

   

jsme snílek

snivec

co kdo chcete

a moje sny jsou plné štěstí

v okolních hlavách nenajdete!

    

.... jenom tak touhu po neřesti

.... jenom tak lehce praštit pěstí

.... jenom tak vzteky do stolu

.... jenom tak drby, plky, zvěsti

.... jenom tak z C-duru do mollu

    

já mám však v lebce celý vesmír

v té kouli co mám na krku

   

lítám si v něm

i kam se nesmí

.... jsem hřebec z touhou do skoku

   

.... jsem prostě Tulipana Fanfán

nemám ty jména opačně?

.... jsem prostě chlapec v plné zbroji

možná jsem myslel v našem kroji

   

nebo... snad ...

divném stejnokroji ?

    

   

tam venku  ....  zas se něco rojí

tam venku  ....  proti nám jen brojí

    

tam venku ....

ach tam venku ....

co vy víte

   

pět ran do klobouku a šestá do palice

   

já pamatuji zpovědnice

   

ty rudé oči ... ty zvlhlé líce

   

ty hnusné rty ... jež sfoukly svíce

pak divné teplo ... 

u zadnice

   

pak sekeru v mojí ruce  

nádhernou ránu do palice

do moji ne!!

v ní mám vesmír

     

a říkejte mi Čestmír

    

***

 

jen jedna může Čeni  :) 

 

báseň se v čas rychle mění

je to snad vkusem ?

mým či vašim?

 

že né!??!!

no není!

říkám to všude na potkání

co říkala to, už tu není

vzala kramle

sfoukla svíčku

kvinde vale

plus nová věta v pamětníčku

vzala roha – asi vloha