Dítěti…

Dítěti…

Srdce Ti bije tou 

základní touhou

Občas se brodívá 

blátivou strouhou

 

V nitru Tvém něco je 

pohřbené pod ledem

Uvnitř jsou místa kde 

nikdy se nesejdem

 

Rozumu k nohám mé 

city své zbraně

skládají s nadějí 

na nižší daně

 

Vzpomenu na něhu 

když Tě mám na klíně

když se mě dotýkáš

letmo a nevinně

 

Vůně Tvých heboučkých

zcuchaných vlásků

vrátí se s ozvěnou

něžného hlásku

 

Ruce Ti před zimou 

chráním svou dlaní

ale to Ty jsi tím 

světlem co chrání

 

...

obrázek AI

 

Autor forget my name, 13.02.2025
Přečteno 63x
Tipy 27
Poslední tipující: Veru, Jiří I.Zahradník, enigman, Iva Husárková, IronDodo, martinaV, jort1, Marťas9, Ž.l.u.ť.á.k., Marten, ...
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

ST. Nádherná. Stejně jako srdce dětí.

21.02.2025 19:47:17 | Veru

líbí

děkuju! ano, děti jsou zlaté...

22.02.2025 11:03:55 | forget my name

líbí

Máš tu pěkný básně

20.02.2025 21:51:19 | Jiří I.Zahradník

líbí

děkuju moc

21.02.2025 08:19:02 | forget my name

líbí

Ten závěr je úžasnej*

14.02.2025 02:54:49 | cappuccinogirl

líbí

..ano - světlo, co přišlo a chrání

a ví - a rozumí beze slov :)**

13.02.2025 14:05:00 | šuměnka

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel