18. Jaro 1975 Píseň

poznat u milenky kdy začala a přestala milovat

u země tání

od sněhu chlad

a křiky vran

sluncem jiskřily zavátá pole

ospalé teplo probouzelo život

krásný den vybízelo k činu

ale pod slunečními paprsky

zdálo se vše lidské šedivé

jen příroda zářila

a odhalovala nesmyslnost lidské práce v umělém světě

kde každému je určeno co může a smí

krásu přírody lidé vnímaly

ale nevěděli co s ní

zda ničit či v ní žít

já seděl na patníku a plakal jsem

že můžu vůbec žít

na modré nebe černé vrány

možná i havrani vzlétly

s perspektivou teplých dešťů

a jarem chvěl se vzduch