Holka v růžové čepce

Holka s růžovými sny a šálou,
konejší své smutné dny
procházkou každodenní a stálou.
Řeka pořád stejným proudem teče,
její den šedými stíny se vleče,
aby neměla depku koupila si k šále
i růžovou čepku.
Na procházku za každého počasí musí
i ve špatném ovzduší,
na duši ji něco dusí
a srdce nervózně si buší.
Cesta k mostu ji zavede,
možná správným směrem navede,
konečně říct dost a nechat za sebou minulost...
Opustit cizí hranice,
z dalšího zklamání probudit se.
Na procházku za každého počasí musím
i ve špatném ovzduší,
na duši ji něco dusí
a srdce nervózně si buší.
Jít domů, kde voda hučí po lučinách
a možná někde v pastvinách
na ni čeká pasáček se stádem svých oveček,
co jí sundá čepici a nasadí veselý klobouček.
Na procházku za každého počasí musím
i ve špatném ovzduší,
na duši ji něco dusí
a srdce nervózně si buší.
Růžové sny, růžová čepka,
nová cesta, nová depka?
Snad ne, snad se štěstí usměje,
a nový den s úsměvem se rozední