Anotace: archiv (upraveno)
vyčkávají na stráži
kam se člověk odváží
počkej, až se zešeří
do té doby - příměří
ti, co mluví, vyhrávají
cizí pole lžemi hnojí
máš to štěstí moct se bít
nechat mysl v zemi shnít
počkej, až se rozední
pošli jim vzkaz poslední
říkej si, co chceš
se mnou nepohneš
***
Nezapomeň…
I slabý deštík měníš na bouři
a v ní mě držíš pod stromem.
Zapálíš i to, co nehoří,
a rozum lehne popelem.
Kde vidím slunce, ty vidíš měsíc
a nutíš mě ho vidět taky.
Mám málo tam, kde ty máš nejvíc.
Chceš jít - a já se držet zpátky.
Vytváříš stíny beze světla
a nepřiznáváš vinu.
Co řekla jsi, cos udělala -
jsem svědkem všech tvých činů.
Manipulatori nemaji zadnou sebereflexi. Ve skutecnosti malickati clovicci s obrovskou schopnosti kopat kolem sebe a hlavne do vsech kolem sebe, kdoz si to nechaji libit.
21.02.2025 19:50:27 | Veru
jsou vždy dvě strany - v čemkoli
- a pokud jedna dovolí;
být manipulovaná - pak je i manipulátor
a správně: Ywach - je to lekce :) když silný jedinec - pak není agregor
20.02.2025 18:05:51 | šuměnka
Krásně to šepoty vlastní...
Podlehni a nech se naladit...
Jak pěkně lidé hrají...
Když sami nerozhodují...
20.02.2025 15:04:12 | Aotaki
Mně Tvá báseň dala velmi mnoho.. často přemýšlím o takových typech lidí a proč je potkáváme.. Jestli to má snad být nějaká lekce k posunu dál..
20.02.2025 14:00:59 | Ywach