Stopy zaváté sněhem času
hledám v zemi stopy
ty však zaváté jsou sněhem
času a neúplných vzpomínek
na chvíle kdy nebylo starostí
kdy nebylo ani obav
z časů nejasně budoucích
a jen se člověk spokojeně nudil
zaseknutý v nekonečném přítomnu
a najednou čas proudí
jako rozvodněná řeka v březnu
kdy ještě jaro bylo jarem
a kdy mír nebyl zabit Vladimírem
a teď když naše srdce
v nepravidelném rytmu trpí
stejně jako naše budoucnost
dosti závažnou arytmií
a čas do toho tak rychle
a přesto nejasně kvapí
nezbývá než marně hledat stopy
které nelítostně vítr odvál vdál