opaky

tiše se ztratí zázraky

ty malé, každodenní

když slunce zajde za mraky

a tma zas zuby cení

když svět se stočí do sebe

jak kočka nebo had

pak v duši zima zazebe

a zemí vane chlad

jsou v houští psi a v hlavách sny

a dohromady nic

hlavní je vědět, kde jsi ty

v prostoru bez hranic

kde každý má svá pravidla 

a ctí se jenom pěst

než ráno zdvihne stavidla

a světlo začne téct