Anotace: Co když všechno, co jsme pro jednou opustili, se k nám pro druhou vrátí? Avšak jinou cestou, takovou, kterou nepoznáme...?
K nebi vzhlížíme,
Odpovědi na otázky hledáme,
Avšak jen prázdnota ozývá se nám,
A beznaděj odkrývá se přísahám.
Hledáme cestu ze stínů lží,
Kde nalézt radost jen stěží,
A nevidíme, že iluze a přetvářky,
Rodí se jako masařky.
A tak se dál plácáme v tomto světě barevném,
S touhami marnými si rady nevíme,
Smějeme se na okraji mrazivém,
A ignorujeme štěstí zelené.
Uvězněni v bludném kruhu žijeme,
Beznaději srdce otevřené necháváme,
A když už jsme na cestě strastiplné,
Konec dostane se, barvy modro-zelené.
Tak se usmívejme,
Svému neštěstí záda ukazujme,
Pokračujme v cestě dlouhé,
Nezapomeňme na naše společníky pozůstalé.
Možná jednoho dne pochopíme,
Že až bude vše ztracené,
A všechno mrtvé vrátí se k nám,
Náš vypravěč zde odkryje pravý význam sám.