Dotek jara

Dotek jara

 

Jen pošimrat, 

polehtat lehce paprskem,

přitáhnout se blíž za sluncem...

 

Prohřát své tělo zevně,

hřejivými pocity zevnitř.

 

Nastavit bílou tvář,

zavřít oči, 

zjistit, 

že svět se zase točí...

 

Natrhat sněženky, 

pohladit bledule,

posbírat petrklíče, 

dalších už nebude.

 

Těšit se na podběl

na vzácnou bylinku,

byla moje záchrana 

v nejčernější hodinku.

 

Hýčkat se stromy 

s obsypanými květy.

Bát se mrazíka,

on dělá tečku, na konci věty...

 

Pochválit sakuru 

něžný a křehký květ,

pod ni ulehnout

růžový prožít svět.

 

Ze snu se probudit 

voňavým šeříkem, 

přehoupnout do května,

překrásným keříkem...