V objatí hory, v diaľke rysuje sa,
v ranných lúčoch príde k zmene,
svetlo slnka rozleje sa,
v hlbinách zeme.
Na lúkach kvetov, tisíce farieb,
svetlom hrá sa, keď zlato sa prelína,
plátna najdrahších malieb,
ako v Louvre na výstavu pripína.
Hlas vtákov spieva, v korunách stromov,
svet prírody, sa v srdci ukrýva,
keď pri hudbe hromov
príroda sa umýva.
Hory stoja, ako strážcovia vekov,
vetrík ich hľadí, v náručí slobody
v tieni borovíc - smrekov
nie sú žiadne rozchody.
Až raz budem v tieni pod svojim stromom
a život skončí bojom
príroda, nech je mojím domom
a les mojím zdrojom.
Příroda stvořitel, je za mě tím pravým Bohem/ní a chrámem Svět.
Autorovo pěkná poetická popisnost. Líbí se mi to.*
02.03.2025 19:16:42 | šerý
"les mým zdrojem!" - nádhera
:)**
nejspíš znáš - ale doporučuji knihy od:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Peter_Wohlleben
mám skoro všechny (i ty dětské)
02.03.2025 09:54:00 | šuměnka